Metodika inkluzivního vyjadřování v češtině

Úvod

Právě čtete aktualizovanou verzi Metodiky inkluzivního vyjadřování, jejíž první verze byla publikována v roce 2001. Používá se v českých institucích a firmách, na studijních i profesních platformách, na českých pracovištích Evropské unie. Smyslem inkluzivního vyjadřování je zdvořilá a vstřícná komunikace lidí rozmanitých pohlaví a identit. V hospodářské sféře se uplatňuje jako princip DEI (diversity, equity, inclusion); vyplácí se totiž psychologicky, sociálně i ekonomicky. Inkluzivně se dnes formuluje inzerce pracovních příležitostí.

Inkluzivní jazyk se vyhýbá genericky míněnému maskulinu, tedy „zahrnování“ osob pod mužské tvary. Studie a psycholingvistická měření mozkových reakcí totiž doložily, že mužské názvy osob strhávají pozornost na muže a činí ženy a menšiny druhořadými. Mužské tvary vyžadují mužské koncovky; texty se pak jimi doslova hemží.¹ Česká veřejnost je ale na vyjadřování v mužském rodě dosud zvyklá; ani zástupci ženských sportů (níže) se nezdají nápadní, dokud reálné zastoupení žen neodhalí fotografie:

Omezování názvů osob na maskulinum má společenské důsledky. České děti znají některé profese pouze v mužském tvaru; trh práce vnímají jako sféru mužů. Název studie „Žena a vědec? To mi nejde dohromady“² je výrok chlapce, překvapeného, že existují vědkyně. Označování osob v maskulinu omezuje životní volby dívek: u profesí truhlář, automechanik, řidič dívky ani nenapadne, že by se o ně mohly zajímat. Na nabídky pracovních míst v mužském rodě se hlásí až o 25 % méně žen. Jeden úřad práce přiměl inzerenta doplnit ženský tvar závoznice; šéf podniku pak přišel poděkovat úřadu za skvělou závoznici, kterou by prý jinak nenašel.

Jazyk doprovází a podporuje sociální změny. Česko a čeština nejsou výjimkou. V češtině řešíme kromě „generického“ maskulina především tyto genderové aspekty projevu:

• Genderové stereotypy. Místo „…zúčastnilo se dvacet příslušnic něžného pohlaví“ raději píšeme „…zúčastnilo se dvacet žen“. Označení odborné pozice je strategičtější než název pohlaví: výraz úřednice vystihne odborné kompetence lépe než děvčata na úřadech. Stereotypy a koncepty eliminujeme.
• Jména a tituly uvádíme u všech jmenovaných: například místo Ing. Petr Novák s chotí použijeme Ing. Petr Novák a MUDr. Hana Nováková. Pořadí osob lze střídat podle potřeby.
• Nepřechýlená příjmení žen neměníme.³ Není problém je používat: umíme-li utvořit větu o Heidi Janků, platí totéž o Ann Oakley nebo Caroline Criado-Perez. Příjmení typu Prada můžeme nebo nemusíme skloňovat: Marině Prada, Marinu Prada i Marinu Pradu. Vžívá se obojí.
• Dotaz „Paní, nebo slečna?“ nepatří do moderní komunikace. Fungoval dříve jako jazyková kontrola rodinného stavu ženy; mužská analogie neexistuje. Ženu oslovíme paní, a když bude považovat za důležité nám sdělit, že není vdaná, opraví nás.
• Češtinu lze používat i nebinárně a kreativně. Pojedná o tom bod 4.

Následující tabulky nepředstavují univerzální šablonu ani vyčerpávající návod. Levé sloupce obsahují autentické nebo mírně adaptované formulace z internetu. Genericky míněná maskulina jsou zvýrazněna tučným písmem. Úpravy v pravé části limitoval obsah předlohy, a přesto se často našlo i více řešení. Při pozorném čtení lze zjistit, že alternativy vpravo mohou být kratší než původní znění. To je odpověď na námitku, že inkluzivní formulace prodlužují texty. Použité prostředky a postupy jsou uvedeny pod tabulkami a shrnuty v závěru.

1. Webové stránky, mediální prezentace, činnosti a služby, nabídky práce

Komentář: Maskulinum používáme střídmě. Cílové, a zvlášť podreprezentované skupiny označujeme adresně. Zvláštní pozornost věnujeme názvům akcí, spolků, institucí, webových stránek, soutěží, slavností. O výsledné verzi názvu rozhoduje záměr a ko(n)text. Místo Sportovec roku šlo zvolit název Sportovní osobnost roku. Pořad ČT Sama doma se mohl jmenovat S námi doma, a tak získat ke sledování více lidí.⁶ Projekt ČT Reportéři na startu by možná přilákal více talentů, kdyby se nazýval Reportér:ka na startu.

Maskulina lze nahradit vespolným označením (lidé místo občané, příklad č. 1). Lze využít deixe – odkazu na osoby, situaci, místo, čas (2) apod. Deixe dobře propojuje komunikující, proto se objevuje na pravé straně vícekrát. Při nahromadění maskulin (3) obměníme to strategicky (nej)důležitější, když to nejde u všech. Pro označení všech osob včetně nebinárních můžeme použít hvězdičku, dvojtečku aj., nebo kolektivum (5). Explicitním pojmenováním žen a mužů (6) podpoříme soudržnost týmu a kvalitu práce všech. Alternativy mohou být kratší (2, 4, 7, 8, 9, 10, 13). Jsou-li delší, znamená to, že zdvořilost dostala přednost před jazykovou ekonomií.

Nazvání odboru (8) umožnilo vyhnout se „tradiční“ dělbě domén na trhu práce. Jestliže po nadpisu následuje seznam praktických lékařek a lékařů, lze výraz praktik vynechat (9).

U pracovních pozic by inkluzivní tvary měly být samozřejmostí. Vžívá se hvězdička i dvojtečka (11, 12, 15) aj. jako signál vstřícnosti vůči nebinárním lidem. Oslovování a označování cílových skupin všech pohlaví dobře řeší neutralizující opisy (6, za lomítkem). Více informací obsahují body 4 a 8.

2. Zprávy, pozvánky, výzvy, vzkazy, upozornění

Komentář: Zprávy o veřejném dění jsou komplexnější, když explicitně jmenují ženy (16). Výzkumy zjistily, že oslovování žen přibývá, když je třeba je získat, například před volbami. Častější výskyt slovních párů (občan a občanka apod.) nevadí; v rakouské němčině se dávno vžil, a pokus v roce 2014 znovu zavést maskulinum ztroskotal na odporu veřejnosti. Vespolné substantivum (17, lidé, v jednotném čísle člověk) zastupuje všechny rody a identity – srov. výklad v bodě 10. Většinu věcí (18) možná vyrobily ženy či děti; i kdyby tomu tak nebylo, spoluobčany můžeme vynechat. Slovesné přídavné jméno osloví cílové skupiny zdvořileji než maskulinum (19).⁷ Účinek přání nebo poděkování posílí nazvání celé instituce (22), nikoli „pouze“ jejích zástupců, aktérů, úředníků v maskulinu. Deixe působí přátelsky (23).

3. Podpora mladých lidí

Komentář: Mladí lidé představují budoucnost podniku, obce, regionu. Dbáme na to, aby maskulinum nezavíralo dívkám a nebinárním mladým lidem dveře k příležitostem a svobodné volbě povolání. Právě proto, že se dívky odmala učily být „zahrnovány“ pod maskulinum (26), jim dáme explicitně najevo, že o nich obec či instituce ví a že jsou vítány (26 vpravo, 29 za lomítkem, 30).⁸ Tak lze mimochodem rozšiřovat členskou základnu a získávat talenty pro kroužky, spolky, strany. Dvěma maskulinům se lze vyhnout (28). Ve verzi (29) je použita deixe (našich).

4. Komunikace s lidmi nezjištěných nebo nebinárních identit

Komentář: Česká veřejnost často až příliš rychle usuzuje, že příjmení bez -ová označuje muže. Jenže Robin Dolejší nebo Ellis White může být žena, muž i nebinární osoba. Komunikaci s mladými lidmi nebinárních identit stále častěji řeší vyučující ve školách. Respektující oslovování prospívá skupinové dynamice; posiluje lidskou důstojnost a brání šikaně.

V osobním kontaktu s nebinárními mluvčími vždy používáme jimi preferované jméno a rod; mnozí nám je sami sdělí na začátku komunikace, nebo se zeptáme: „Jak Vás mám prosím oslovovat?“ Do té doby používáme neutrální formulace (31–35, 39). Postupně se etablují rodově neutrální jména, zvaná též obourodá nebo unisex jména. Může je volit kdokoli; tuto důležitou skutečnost se veřejnost dozvěděla až v roce 2022.¹¹

Nebinární lidé vyvíjejí způsoby, jak manévrovat mezi rody nebo mimo ně. Patří k nim onikání (39); při mluvení většinou není slyšet rozdíl mezi -y a -i. Způsob psaní koncovek se testuje – vypracovávají se a testují nebinární osobní zájmena, přípony, koncovky (42). Ve středním rodě oslovujeme a označujeme jen ty, kdo si to výslovně přejí.

V psaných textech si veřejnost zvyká na názvy osob s hvězdičkou, dvojtečkou, středovou tečkou nebo podtržítkem, což jsou signály respektování rozmanitosti pohlaví a identit: student*ka, student:ka, student_ka, student·ka. Na pracovišti se můžeme dohodnout a sjednotit způsob psaní podle toho, co nám vyhovuje, nebo co podle nás vypadá esteticky. Vyvíjejí se způsoby, jak zlepšit čtení symbolů prostřednictvím čteček.

Anglické názvy profesí a pozic (37, 38) se v české inzerci vyskytují již mnoho let. Nepotřebují žádné dodatky či vysvětlivky, aby bylo jasné, že zahrnují všechna pohlaví a identity.¹² Stojí-li anglické označení v českém větném kontextu (38), upravíme podle toho celé znění.

V češtině se testují a postupně ujímají koncovky -e, -u, -x. Posledně jmenovaná se používá u sloves, adjektiv i substantiv: profesorx – vyslovuje se většinou [iks] nebo [eks]. Prostředky české mluvnice umožňují tvořit či obměňovat slova (41, 42). Roste obliba kolektiv na -stvo, -ctvo – vyskytují se stále častěji v běžném i odborném projevu.¹³ Lidé prostě používají a přizpůsobují si češtinu tak, aby jim vyhovovala.

5. Aby texty nebobtnaly

Mnoho právnických textů vznikalo v dobách, kdy se s ženami na významných pozicích nepočítalo. Patří k nim Ústava ČR, kde mimo jiné stojí: „Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úřadu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance nebo senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora.“

Tuto pasáž upravila bohemistka M. Pravdová z Ústavu pro jazyk český (2015 v MF Dnes):

„Dnem, kdy se poslanec/poslankyně nebo senátor/senátorka ujal/a úřadu prezidenta/prezidentky republiky, nebo dnem, kde se ujal/a funkce soudce/soudkyně nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance/poslankyně nebo senátora/senátorky, zaniká jeho/její mandát poslance/poslankyně nebo senátora/senátorky.“

Avšak kdyby členka ÚJČ využila přívlastků, byl by text nejen dobře čitelný, nýbrž i kratší, a také platný pro všechna pohlaví:

„Poslanecký nebo senátorský mandát zaniká dnem nástupu do prezidentské, soudcovské nebo jiné funkce, neslučitelné s tímto mandátem“.

Kromě nadměrného zdvojování názvů osob se lze vyhnout i opakování přívlastků, zájmen aj. Formulace praktičtí lékaři a lékařky je dobře srozumitelná, stejně jako cestujete-li s registrovaným partnerem/partnerkou nebo se zkráceným tvarem …registrovaným partnerem*-kou.

6. Překlady a tlumočení z hlediska rovného pojednávání osob

V roce 1850 zavedl britský parlament do textů tzv. generické maskulinum, aby se v textech nemusela opakovat zájmena he/she. Avšak od 70. let 20. století se pod tlakem veřejnosti začalo „zástupné“ maskulinum v angličtině, němčině a dalších jazycích kritizovat jako diskriminační. Na podněty žen, činných ve veřejné sféře, se v celém světě včetně USA, Kanady a Austrálie začaly hledat způsoby rovného označování žen a mužů. Angličtina se vrátila ke střídání he/she. V němčině se osvědčily techniky, dobře použitelné i pro češtinu.¹⁴

Při tlumočení a překladu z cizího jazyka do češtiny mohou nastat tyto případy:

a) Bylo použito „generické“ maskulinum a překládající ponechá text neupravený. Avšak současným nárokům na text odpovídá rovné pojednávání osob, a je legitimní je uplatnit.¹⁵

b) Cizojazyčný text nebo promluva jsou genderované.¹⁶ Znamená to, že v nich byly použity strategie a prostředky rodově vyváženého jazyka (tj. rovného pojednávání žen a mužů) nebo inkluzivního jazyka (se zahrnutím nebinárních osob). Při překladu nebo tlumočení do češtiny je nezbytné tento styl dodržet, jinak nebude odpovídat originálu.

Inkluzivní přístup používáme při tvorbě vlastních textů a promluv v cizím jazyce. Projevy v mužském rodě a zatížené genderovými stereotypy bývají vnímány negativně.

Inkluzivní překlad se stal významným tématem také v oblasti umělé inteligence. Institut KInIT (Bratislava) analyzoval strojové překlady textů z cizích jazyků do slovenštiny a shledal systémové nedostatky: předvolený rod je maskulinum, avšak femininum se pravidelně ocitá v textech, které pojednávají o „tradičně“ ženských záležitostech jako emoce, rodina, péče o zdraví. Takový přístup podporuje a posiluje genderové hierarchie ve společnosti.

7. Právní stránka používání mluvnických prostředků

Právní stránku jazykových doporučení pro inkluzivní používání jazyka posoudila právnička Pavla Špondr Večl, expertka na jazyk v právu a spolueditorka knihy Mužské právo (2020):¹⁷ „Český právní řád (Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, občanský zákoník nebo trestní zákoník, předpisy správního práva, jednací řád vlády nebo metodika hodnocení dopadů RIA, apod.) nikde neobsahuje závazné pokyny pro zpracování předpisů ve vztahu k inkluzivnímu jazyku ani povinnost preference mužského rodu jednotného čísla. Použití inkluzivního jazyka je v souladu s právními předpisy a neohrožuje legalitu, účinnost či vymahatelnost předpisů, obecných sdělení, překladů nebo výstupů tlumočení, jsou-li v nich osoby označovány jednoznačně, srozumitelně a nezaměnitelně.“

8. Vizualizace

Vizualizace (grafiky, obrázky, fotografie, případně se slovním doprovodem) často na první pohled vypovídají o tom, jaké je v dané instituci postavení žen a menšin a zda se jím někdo zabývá. Naznačují to plakáty v diskusních manelech bez ženských jmen nebo záběry z akcí, kde převládají či jednají pouze muži, fotografie týmů s ženami na kraji či vzadu. Grafy vizualizují téma na mužských figurkách nebo symbolech (kravata), ačkoliv se téma týká všech.

Vizualizace mají prezentovat instituci, komunikovat s veřejností, zvát k účasti. Název Klub šachistů s fotografií chlapců nad šachovnicí může znejistit dívky a jejich rodiče, kteří pak telefonicky vyjasňují, zda klub dívky vůbec přijímá. Vizualizace osob a týmů by neměly vypadat tak, že by ženy širokými úsměvy ztělesňovaly laskavost a vážní muži v oblecích odbornost. Důležitou roli hrají výrazy obličejů, pozice a velikost postav, typ a barva oblečení, pozadí. Šetřit úsměvy se vyplatí zejména u mluvčích, neboť ne vždy sdělují úsměvné obsahy.

Alarmující poznatky přinášejí analýzy vizualizací, vygenerovaných umělou inteligencí, kde muži bývají zobrazováni se vší důstojností a ženy znázorňovány lehce erotizujícím způsobem.

Symboly a barvy poskytují rychlou orientaci v postojích: náramek v duhovém provedení může signalizovat bezpečný prostor pro queer osoby. Dětská koloběžka, je-li k dostání v růžovém a modrém provedení, naopak posiluje binární chápání světa.

9. Jazyková kreativita

Jazykovědec Noam Chomsky rozlišoval pravidly řízenou kreativitu (rule-governed creativity) a pravidla měnící kreativitu (rule-changing creativity). Pro inkluzivní vyjadřování má čeština bohatý rejstřík prostředků a postupů, shrnutý v bodě 10.

Kreativně přistupují k jazyku nebinární mluvčí. Například střídají mužský a ženský rod, a tak mění stávající mluvnická pravidla. To je legitimní testování možností jazyka. Dejme tomu, že chceme citlivě referovat o nebinární osobě. Vyjdeme z mírně upravené autentické zprávy z roku 2021 o coming outu umělecké osobnosti.¹⁸ Inkluzivní verze citlivě doprovází změnu identity: „Známý politik Florian Novák učinil na sociálních sítích prohlášení o své identitě. ‚Nejsem gay, jak jsem se domníval, nýbrž heterosexuální žena‘, napsala. Čeká mě složitá změna pohlaví, ale konečně se cítím správně a můj život mi dává smysl,‘ svěřila se politička.“ Referující sice přesně cituje výpověď („jak jsem se domníval“), avšak na rozdíl od původní zprávy podpoří novou identitu političky použitím sloves s ženskou koncovkou: „napsala“, „svěřila se politička“.

10. Shrnutí: Doporučované jazykové postupy a prostředky

Rovné jazykové pojednávání osob příznivě ovlivňuje skupinovou dynamiku. Prvním krokem je uvážlivé používání tzv. generického maskulina. Zpočátku stačí upravit jedno či více klíčových maskulin; brzy se dostaví rutina a překvapení nad bohatostí češtiny. Projevy koncipujeme se zřetelem k naplnění záměru a ke složení skupiny. V tabulkách použité prostředky a postupy můžeme kombinovat. Jsou to tyto:

1. Doplnění ženských jazykových tvarů k mužským: lektor*lektorka, také pomocí přípon a koncovek ženského rodu. Nepoužíváme závorky, nýbrž lomítka: lektor/ka. Podle okolností naznačíme diverzitu pracovních týmů grafickými symboly. Předěl mezi kmenem a příponou nebo hláskovou změnu můžeme, ale nemusíme naznačit spojovníkem: klient*-ka, klient*ka, klient:ka, zákazník*-ice, podpis zákazníka:-ice.
2. Neutralizace. Názvy osob lze vynechat nebo podle okolností prostřídat označením instituce, oboru, činnosti, funkce (profesura místo profesor), popřípadě nahradit přímým oslovením: Váš podpis místo Podpis žadatele.
3. Podstatné jméno vespolné. Názvy osob dítě, člověk (lidé), osoba, osobnost, autorita, host atd. označují bez ohledu na jejich mluvnický rod různá pohlaví. Vespolné substantivum host a mnoho dalších můžeme podle potřeby přechýlit: „Vítáme naši vzácnou hostku“.
4. Podstatné jméno hromadné. Názvy profesorstvo, čtenářstvo, autorstvo aj. (podle studentstvo) jasně označují danou skupinu. Lze je bez výhrad používat a tvořit další.
5. Přídavné jméno, přívlastek neshodný, slovesné přídavné jméno. Označení vyučující, studující, kupující, pečující, vedoucí, referující sice v některých pádech vyžadují rodově specifické koncovky, avšak i tak dobře plní funkci alternativ maskulina.
6. Deixe, tj. propojení textu s odkazem na osoby, místa, čas.
7. Opis. Místo „Kde jste studoval/studovala?“ se ptáme „Jaké máte vzdělání?“
8. Nebinární koncovky. Používání koncovek -u, -e nebo -x a přípony -x je otázkou zvyku.
9. Střídání rodů k vyjádření tekutosti pohlaví: „Byla jsem v kině a shlédl jsem ten film“.
10. Onikání v množném čísle, mluvnicky jednodušší než v jednotném čísle.
11. Anglické názvy profesí nebo pozic jsou v drtivé většině použitelné pro různá pohlaví.

Ludwig Wittgenstein srovnával jazyk s hrou. Může být zábavná a kreativní. Přemýšlivkyním a přemýšlivcům se někdy podaří vytvořit neotřelý výraz, který kontrola pravopisu podtrhne červenou vlnovkou. Avšak právě takový výraz může upoutat pozornost, vzbudit zvědavost, zapůsobit jako reklama i pozvánka a dobře „prodat“ text. Právo na existenci má každé nové, smysluplné, výstižné a funkční slovo nebo slovní spojení.

Jediná stálá vlastnost jazyka je proměnlivost. Jazyk se vyvíjí s tím, jak se vyvíjejí pojmenovací potřeby mluvčích. Demokratické obsahy nelze komunikovat androcentrickým jazykem.

Jazyk není posvátná kráva. Slouží nám, nikoli my jemu.

Poznámka autorky

Tato metodika je součástí třetího vydání knihy Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit (SLON 2018, Karolinum 2023, třetí vydání je v tisku).